Proč a s čím kandiduji do senátu?

Milí čtenáři, v následujícím článku bych vás rád seznámil s tím, proč jsem se rozhodl kandidovat do Senátu Parlamentu ČR a jaké jsou mé hlavní cíle.

1. Proč?

Prvním důvodem, který dlouhodobě prosazuji, je ten, že do politiky by měli vstupovat lidé s určitými životními zkušenostmi, kteří by zde uměli využít svých nabytých praktických znalostí. Já mám za sebou 35letou praxi nejdříve v bohumínských železárnách a následně ve společnosti Bonatrans. Prošel jsem různými manažerskými posty a mám bohaté zkušenosti i z oblasti samosprávy, kde jsem působil jako místostarosta Rychvaldu a mnohaletý člen rady města. Za velmi přínosné si považuji i to, že se umím se orientovat v oblasti zdravotnictví, neboť po dobu šestnácti let jsem vykonával funkci předsedy Správní rady HZP (dnes ČPZP).

Za tuto dobu jsem měl tu čest potkat se s lidmi na všech úrovních, a to od prezidenta republiky přes ministry vlády až po řadové občany, a mohl tak dobře poznat, co je v běžném životě trápí.

Druhým důvodem byl pohled na jednotlivé kandidáty v tomto volebním obvodu. Ano, je to dlouhodobě „rudo-oranžový“ obvod, ale přece jsou zde i pravicoví voliči. A ti si podle mého zaslouží mít svého kandidáta, který bude hájit jejich zájmy? A tak – protože zde ostatní pravicové strany nikoho nenominovaly – jsem nabídku jako jediný zástupce z této části politického spektra přijal.

Beru to jako výzvu a chtěl bych také dokázat, že i politika se dá dělat slušně a poctivě. Že to nebude jednoduché, je jasné, ale je třeba zabojovat o každý hlas a nevzdávat to předem.

2. Hlavní cíle

Pokud budu zvolen, chtěl bych se věnovat jak problémům z regionu, ze kterého pocházím, tak rovněž těm celostátním.

Začnu tím, co je mi zeměpisně bližší, a to je region Karvinska.

Nezaměstnanost jako problém „horších“ lidí?
Jako zásadní problém spatřuji dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. Co je však rovněž alarmující, je fakt, že tento okres je na tom pravidelně nejhůř v republice. Kdyby byl nejhorší o nějaké ty desetiny procent, tak budiž, ale on je oproti republikovému průměru horší v násobcích. Poslední data uvádějí, že republikový průměr činí 3,1 %, ale na Karvinsku to bylo 7,1 %! A tak je logická otázka, čím to je? Přece mi nikdo nechce tvrdit, že zde žijí lidé, kterým se nechce pracovat, nebo že jsou snad horší než ti ostatní? Zakopaný pes je asi někde úplně jinde, a to v přístupu k tomuto regionu. Ten se musí rychle změnit.
Ano, byl tady těžký průmysl, ale myslím si, že taky bylo už dost času na restrukturalizaci; na to, aby se oblast nepotýkala s takovouto mírou nezaměstnanosti. Východisko vidím v příchodu dalších nových významných investorů do regionu, kterým se musí vytvořit takové podmínky, které je sem prostě přitáhnou. A rovněž mít k dispozici i odborně připravenou pracovní sílu, která bude mít zájem (a také chuť) pracovat a něco dokázat.

Životní prostředí

Druhý zásadní problém se týká kvality životního prostředí. Je pravda, že ve značné míře si jej rovněž ovlivňujeme sami. Zejména tím, čím se v regionu topí a v jakých kotlích. Co nám však brání v tom, abychom masivně zainvestovali do oblasti ekologického vytápění, a začali zejména tam, kde je kvalita ovzduší nejhorší? Výsledky měření v oblastech známe, rozdělujeme však dotace podle tohoto klíče? Obávám se, že hlavním kritériem je pořadí ve frontě před krajským úřadem.

Problém zvaný kanalizace

Obecně se hovoří hlavně o ovzduší, ale jaký je stav vod zejména v místech, kde není vybudována kanalizace? Opět bych rád uvítal dotační tituly do této oblasti, a tedy do domácích čistíren, ale s daleko jednodušší legislativou, než je nyní.

Čím bych se rád zabýval na celostátní úrovni?

Znovu jsou to dvě oblasti, v nichž jsem pracoval, a těmi jsou ekonomika a personalistika.
V ekonomické oblasti bych se v senátu rád podílel na tvorbě vyrovnaného státního rozpočtu, neboť na dluh se dlouhodobě žít nedá: nehledě na to, že naše dnešní dluhy stejně bude muset někdo zaplatit, a to nebude nikdo jiný než další generace, které přijdou po nás. Naprosto nechápu, proč jsme v době hospodářského růstu schopni plánovat ztrátový státní rozpočet, proč si nevytváříme rezervy na horší časy? Co pak budeme dělat v okamžiku, kdy se ekonomice přestane dařit? Řekneme to úžasné „sorry“?

Sociální dávky: jak na ně?

V personální oblasti bych se rád zabýval efektivitou vyplácení jednotlivých dávek. Zastávám totiž názor, že vyšší sociální dávky zcela určitě nezvyšují chuť k práci. Obávám se, že je tomu právě naopak. Opět si vezmu k dispozici poslední čísla z této branže: registrováno bylo celkem 313 000 volných pracovních míst, ale také 230 000 nezaměstnaných. Co brání tomuto počtu lidí bez práce se třeba rekvalifikovat a najít si práci? Ano, existují samozřejmě občané, kteří dávky nutně potřebují (vždy budou nějací lidé z různých důvodů v nouzi), takže těmto lidem je poskytněme a klidně i navyšme, ale podívejme se na zbytek, který pouze parazituje na hodnotách vytvářených těmi, kdo pracují. Že k takovéto činnosti neexistují nejsou kontrolní mechanismy? Počty lidí ve státní správě se za poslední čtyři roky navýšily o cca 35 000 zaměstnanců, nechť je proto jejich potřebnost měřena produktivitou jejich práce, a nikoliv počtem vyhlášek a nařízení.

Ke každé oblasti mám z pohledu oslovení voličů jeden plakát, a to s hesly:

„Hlavu vzhůru Karvinsko“ a „Dávky pouze potřebným“. Nic víc a nic míň.

Váš

Ing. Ladislav Sitko

kandidát č.7 ve volebním obvodu 74 – Karviná.

Víc, než si myslíte.