candle

17. 10. 2015: Stando – děkuji

Rádi přijímáme projevy přírodních zákonů, dávají-li vzniknout novému životu, tvoří-li krásu našeho světa a přinášejí-li radost běžného života. Tytéž zákony se nám však zdají nemilosrdné, jestliže nám přinesou zármutek a vezmou-li nám někoho blízkého.

A přesně takovou nemilosrdnost jsem pocítil, když jsem se dozvěděl, že se už nikdy nepotkám s člověkem, kterého jsem si nesmírně vážil – Standu Tvardka.

Možná vám, kteří tuto moji vzpomínku čtete a znáte nás oba, bude připadat až nelogické, jak je možné, abych si já, pravicový konzervativec, vážil zarputilého levičáka. A přesto tomu tak bylo.

Důvod byl velice jednoduchý. Měli jsme sice rozdílné politické názory a naše diskuse měly někdy dost ostrý nádech, ale pokud jsme se vrátili na rychvaldskou půdu, vždy jsme došli ke shodě. Standa byl totiž srdcem pro Rychvald, to mu už nikdo nevezme. Byl to člověk s velkými životními zkušenostmi – uměl jak vyslechnout, tak i poradit. Žil pro toto město, jeho cílem bylo, aby se zde žilo lépe i ostatním občanům, a této snaze věnoval značný kus svého života. Přestože mu časem ubývaly síly, zůstal aktivním občanem až do konce. Můžeme si jen položit otázku – kolik takových Standů město má?

Kniha jeho života se uzavřela na stránce s číslem 75. Podle mě příliš brzy, ale takový už život bývá. V mých vzpomínkách navždy zůstane jako čestný člověk se svým typickým úsměvem, se svým místním nářečím a s veselými historkami, které ho provázely. Nezbývá mi už nic jiného než mu za vše poděkovat.

S úctou

Ladislav Sitko

 

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Víc, než si myslíte.